Rektor ČVUT představil vizi pro příštích pět let

Současný rektor ČVUT a jeho funkční období

České vysoké učení technické v Praze v současné době vede rektor, který byl zvolen akademickou obcí univerzity v souladu se zákonem o vysokých školách a statutem této prestižní instituce. Funkce rektora ČVUT představuje nejvyšší akademickou a statutární pozici na univerzitě, která nese odpovědnost za celkové řízení a strategický rozvoj této technické vzdělávací instituce s dlouholetou tradicí.

Rektor ČVUT je volen na funkční období v délce čtyř let, přičemž může být do této funkce zvolen opakovaně. Volba probíhá prostřednictvím akademického senátu univerzity, který tvoří zástupci akademických pracovníků a studentů ze všech fakult ČVUT. Kandidát na funkci rektora musí splňovat přísné kvalifikační předpoklady, včetně požadavku na profesorský titul a významné zkušenosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání a vědeckovýzkumné činnosti.

Současný rektor ČVUT má na starosti koordinaci činnosti všech fakult univerzity, které zahrnují fakultu strojní, stavební, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství a informačních technologií. Jeho role zahrnuje zastupování univerzity navenek, jednání s ministerstvy, zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, a také s dalšími vysokými školami jak v České republice, tak v zahraničí.

V rámci svého funkčního období se rektor ČVUT zaměřuje na strategické priority univerzity, mezi které patří zvyšování kvality vzdělávání, podpora vědeckovýzkumné činnosti, internacionalizace studia, rozvoj spolupráce s průmyslovými partnery a zajištění odpovídajícího financování univerzity. Rektor také odpovídá za implementaci dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti univerzity.

Během svého mandátu musí rektor čelit různým výzvám, které před vysoké školy staví současná doba. Patří mezi ně demografický vývoj, změny v požadavcích trhu práce, digitalizace vzdělávání, nebo zajištění konkurenceschopnosti absolventů v mezinárodním měřítku. Rektor ČVUT také hraje klíčovou roli při jednáních o rozpočtu univerzity a při alokaci finančních prostředků mezi jednotlivé fakulty a pracoviště.

Funkce rektora ČVUT zahrnuje také předsednictví v kolegiálních orgánech univerzity, zejména ve vědecké radě a v kolegiu rektora, které tvoří prorektoři a děkani jednotlivých fakult. Prostřednictvím těchto orgánů rektor koordinuje činnost celé univerzity a zajišťuje jednotný směr jejího rozvoje. Rektor také jmenuje prorektoře, kteří mu pomáhají v řízení univerzity a mají na starosti konkrétní oblasti jako je vzdělávací činnost, věda a výzkum, zahraniční vztahy nebo rozvoj univerzity.

V průběhu funkčního období rektor pravidelně informuje akademickou obec o stavu univerzity, o dosažených výsledcích a o plánovaných krocích. Tato komunikace probíhá prostřednictvím výročních zpráv, setkání s akademickou obcí a dalších komunikačních kanálů, které zajišťují transparentnost řízení této významné vzdělávací instituce.

Hlavní pravomoci a odpovědnosti rektora ČVUT

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze zastává nejvyšší akademickou a řídící funkci na této prestižní technické univerzitě. Jeho pravomoci a odpovědnosti jsou vymezeny zákonem o vysokých školách, statutem ČVUT a dalšími vnitřními předpisy univerzity. Rektor je statutárním orgánem vysoké školy a nese plnou odpovědnost za její řízení, rozvoj a reprezentaci navenek.

Mezi základní pravomoci rektora patří především řízení celé univerzity jako komplexního vzdělávacího a vědeckého zařízení. V této roli rektor koordinuje činnost všech fakult ČVUT, mezi které patří fakulta stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektonická, dopravní, biomedicínského inženýrství a informačních technologií. Rektor musí zajistit, aby všechny tyto součásti fungovaly v souladu s dlouhodobým záměrem univerzity a aby byla zachována jednotná koncepce rozvoje celé instituce.

Rektor ČVUT má rozhodující slovo při jmenování a odvolávání děkanů jednotlivých fakult. Tato pravomoc je klíčová pro zajištění kvalitního vedení na úrovni fakult a pro prosazování celouniverzitní strategie. Rektor také schvaluje organizační strukturu rektorátu a jednotlivých součástí univerzity, čímž přímo ovlivňuje fungování administrativního aparátu vysoké školy.

V oblasti ekonomické a majetkové správy má rektor zásadní odpovědnost za hospodaření s majetkem univerzity a za efektivní využívání finančních prostředků. Sestavuje návrh rozpočtu ČVUT, který následně předkládá ke schválení akademickému senátu. Rektor rozhoduje o nakládání s nemovitým majetkem univerzity v rámci pravomocí stanovených zákonem a statutem. Je také odpovědný za získávání finančních prostředků z různých zdrojů, včetně státního rozpočtu, grantů, projektů a spolupráce s průmyslem.

Rektor zastupuje univerzitu navenek a jedná jejím jménem ve všech záležitostech. Podepisuje smlouvy a dohody s jinými institucemi, ať už se jedná o akademické partnery v zahraničí, průmyslové podniky nebo státní orgány. V této roli je rektor tváří ČVUT a jeho jednání má přímý dopad na prestiž a postavení univerzity v národním i mezinárodním kontextu.

Významnou oblastí působnosti rektora je personální politika univerzity. Rektor jmenuje a odvolává vedoucí pracovníky rektorátu, rozhoduje o jmenování profesorů a docentů na základě doporučení vědeckých rad fakult. Má také pravomoc udělovat čestné tituly a ocenění, čímž oceňuje významné osobnosti akademického života nebo přispěvatele k rozvoji technických věd.

V akademické sфéře rektor garantuje kvalitu vzdělávání a vědecké činnosti. Schvaluje studijní programy, dohlíží na dodržování akreditačních standardů a podporuje rozvoj vědeckého bádání. Rektor také rozhoduje o přijímání studentů v případech, kdy je to nezbytné, a může udělovat výjimky ze studijních předpisů v odůvodněných případech.

Způsob volby rektora na ČVUT

Volba rektora na Českém vysokém učení technickém v Praze představuje klíčový proces v akademickém životě této prestižní instituce. Rektor ČVUT je nejvyšším představitelem univerzity a jeho volba probíhá podle přesně stanovených pravidel, která vychází ze zákona o vysokých školách a vnitřních předpisů univerzity.

Proces volby rektora je demokratický a zahrnuje širokou akademickou obec ČVUT. Kandidáta na funkci rektora může navrhnout kterýkoli člen akademické obce, přičemž návrh musí být podpořen stanoveným počtem podpisů. Kandidát musí splňovat zákonné podmínky, mezi které patří zejména způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a dosažení vysokoškolského vzdělání druhého stupně. Zároveň musí být kandidát členem akademické obce ČVUT a mít odpovídající akademické zkušenosti a kvalifikaci.

Samotná volba rektora probíhá v akademickém senátu ČVUT, který je složen ze zástupců akademické obce jednotlivých fakult a dalších součástí univerzity. Akademický senát ČVUT je nejvyšším samosprávným orgánem univerzity a má klíčovou roli při rozhodování o základních otázkách fungování školy. Při volbě rektora musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů senátu a ke zvolení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů akademického senátu.

Před samotnou volbou probíhá prezentace jednotlivých kandidátů, kteří představují své vize a programy pro budoucí vedení univerzity. Akademická obec má možnost klást kandidátům otázky a diskutovat o jejich představách o rozvoji ČVUT. Tento proces je transparentní a umožňuje členům akademické obce získat podrobné informace o záměrech jednotlivých kandidátů.

Funkční období rektora ČVUT je čtyřleté a tatáž osoba může být zvolena nejvýše dvakrát po sobě. Toto omezení zajišťuje určitou rotaci na vedoucí pozici univerzity a umožňuje příliv nových nápadů a přístupů k řízení instituce. Po zvolení akademickým senátem je rektor jmenován prezidentem republiky, což je formální akt potvrzující legitimitu volby.

Rektor ČVUT má rozsáhlé pravomoci a odpovědnosti. Zastupuje univerzitu navenek, řídí její činnost, odpovídá za hospodaření s majetkem školy a jmenuje vedoucí pracovníky univerzity. Zároveň předsedá kolegiálním orgánům jako je rektorát a vědecká rada. Rektor také jmenuje a odvolává děkany jednotlivých fakult na základě volby akademických senátů těchto fakult.

Celý proces volby rektora odráží demokratické principy akademického prostředí a zajišťuje, že nejvyšší představitel univerzity má podporu akademické obce. Transparentnost a otevřenost tohoto procesu jsou klíčové pro legitimitu vedení ČVUT a pro důvěru akademické obce v rozhodnutí svých zvolených zástupců. Způsob volby tak garantuje, že rektor má nejen formální mandát, ale také skutečnou podporu těch, které reprezentuje a jejichž zájmy má hájit.

Historie rektorů Českého vysokého učení technického

České vysoké učení technické v Praze má bohatou historii sahající až do roku 1707, kdy byl založen Stavovský inženýrský ústav. Pozice rektora této prestižní instituce představuje jedno z nejvýznamnějších akademických postavení v České republice. Adresářový význam výrazu čvut rektor přímo odkazuje na osobu, která stojí v čele Českého vysokého učení technického a zodpovídá za jeho strategické řízení a rozvoj.

Historie rektorů Českého vysokého učení technického je fascinujícím příběhem akademických osobností, které formovaly charakter této instituce napříč staletími. První rektorové působili v době, kdy se technické vzdělávání v českých zemích teprve etablovalo jako samostatný obor. Funkce rektora ČVUT vždy představovala nejen administrativní vedení, ale především akademickou autoritu a symbol excelence v technických vědách.

V průběhu devatenáctého století procházelo České vysoké učení technické významnými změnami, které se odrážely i v postavení jeho rektorů. Tito akademičtí funkcionáři museli čelit výzvám spojeným s modernizací výuky, rozvojem nových technických disciplín a politickými změnami v habsburské monarchii. Každý rektor přinášel svou vlastní vizi rozvoje instituce a zanechal svou stopu v historii českého technického vzdělávání.

Dvacáté století přineslo rektorům ČVUT zcela nové výzvy. Období první československé republiky znamenalo rozkvět technického vzdělávání a rektorové této doby se zasloužili o etablování ČVUT jako jedné z předních technických univerzit ve střední Evropě. Jejich úsilí bylo přerušeno válečnými událostmi, kdy byla vysoká škola nucena přizpůsobit se obtížným podmínkám okupace.

Poválečné období a následná komunistická éra představovaly pro rektory ČVUT složité období. Museli balancovat mezi politickými tlaky a snahou zachovat akademickou kvalitu a tradice instituce. Někteří rektorové dokázali i v těchto obtížných podmínkách prosazovat odborné standardy a chránit zájmy studentů a pedagogů. Role rektora v tomto období často vyžadovala nejen akademické kvality, ale i diplomatické schopnosti a odvahu.

Po sametové revoluci v roce 1989 vstoupilo České vysoké učení technické do nové éry. Rektorové získali větší autonomii a mohli se plně věnovat rozvoji instituce v souladu s mezinárodními standardy. Začalo období internacionalizace, modernizace studijních programů a budování partnerství s předními světovými univerzitami. Současní rektorové čelí výzvám globalizovaného světa vzdělávání, digitalizace a nutnosti připravovat studenty na rychle se měnící technologické prostředí.

Historie rektorů ČVUT je zároveň historií české technické inteligence. Mnozí z těchto akademických předáků byli nejen vynikajícími pedagogy a vědci, ale také osobnostmi, které ovlivnily širší společenský a kulturní vývoj. Jejich odkaz žije v tradici excelence, kterou České vysoké učení technické reprezentuje dodnes.

Strategické priority vedení univerzity pod rektorem

Strategické priority vedení univerzity pod vedením rektora Českého vysokého učení technického v Praze představují komplexní soubor cílů a vizí, které formují budoucí směřování této prestižní instituce. Rektor ČVUT nese primární odpovědnost za implementaci dlouhodobých strategických záměrů, které reflektují nejen akademické potřeby, ale také širší společenské výzvy a požadavky moderního technického vzdělávání.

Vedení univerzity pod rektorem se zaměřuje především na posilování mezinárodní konkurenceschopnosti České vysoké učení technické v Praze. To zahrnuje systematickou podporu výzkumných aktivit, které přispívají k rozvoji vědeckého poznání v klíčových technických disciplínách. Rektor ČVUT koordinuje úsilí jednotlivých fakult a pracovišť tak, aby docházelo k synergickému propojení výzkumných kapacit a k maximalizaci dopadů vědecké práce na společnost i ekonomiku.

Důležitou strategickou prioritou je modernizace studijních programů a jejich průběžná aktualizace v souladu s požadavky trhu práce a technologickým vývojem. Vedení univerzity pod rektorem aktivně podporuje inovativní přístupy k výuce, včetně implementace digitálních technologií, online vzdělávacích platforem a hybridních forem studia. Tento přístup umožňuje studentům získávat nejen teoretické znalosti, ale také praktické dovednosti odpovídající současným potřebám průmyslu a výzkumného sektoru.

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze věnuje značnou pozornost budování strategických partnerství s předními světovými univerzitami, výzkumnými institucemi a průmyslovými partnery. Tyto partnerství vytvářejí příležitosti pro výměnu studentů a akademických pracovníků, společné výzkumné projekty a transfer technologií. Vedení univerzity systematicky podporuje internacionalizaci akademického prostředí, která obohacuje vzdělávací proces a připravuje absolventy na práci v globalizovaném světě.

Mezi klíčové priority patří také zajištění kvalitního zázemí pro výuku a výzkum prostřednictvím investic do infrastruktury a moderního vybavení laboratoří. Rektor ČVUT koordinuje strategické investiční projekty, které zahrnují rekonstrukce historických budov i výstavbu nových specializovaných pracovišť. Tato infrastruktura vytváří podmínky pro špičkový výzkum a poskytuje studentům přístup k nejmodernějším technologiím a zařízením.

Vedení univerzity pod rektorem se aktivně věnuje podpoře talentovaných studentů a mladých výzkumníků prostřednictvím stipendijních programů, grantových schémat a mentorských iniciativ. Tato podpora má zásadní význam pro udržení a rozvoj vědeckého potenciálu univerzity a přispívá k vytváření stimulujícího akademického prostředí, které přitahuje nadané jedince z celého světa.

Strategické priority také zahrnují posilování společenské odpovědnosti univerzity a její role jako centra inovací a technologického rozvoje. Rektor České vysoké učení technické koordinuje aktivity směřujících k transferu poznatků do praxe a k podpoře start-upů a spin-off firem založených na výsledcích univerzitního výzkumu. Tento přístup přispívá k ekonomickému rozvoji regionu a zvyšuje praktický dopad akademické práce.

Vztah rektora k fakultám a akademickému senátu

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze zastává klíčovou pozici v systému akademického řízení této prestižní instituce a jeho vztah k jednotlivým fakultám i akademickému senátu představuje složitou síť vzájemných vazeb, kompetencí a odpovědností. Funkce rektora ČVUT je definována nejen vnitřními předpisy univerzity, ale především zákonem o vysokých školách, který vymezuje základní rámec jeho působnosti a vztahů k dalším orgánům vysoké školy.

V kontextu vztahu k fakultám vystupuje rektor ČVUT jako koordinátor a garant jednotné koncepce rozvoje celé univerzity, přičemž musí respektovat specifickou autonomii jednotlivých fakult. Každá fakulta Českého vysokého učení technického má svého děkana a vlastní akademický senát, což vytváří decentralizovanou strukturu řízení. Rektor však disponuje nástroji, kterými může ovlivňovat směřování fakult v souladu s celouniverzitní strategií. Tato role vyžaduje neustálou komunikaci s děkany fakult, kteří jsou partnery rektora při formování akademické politiky.

Vztah mezi rektorem a fakultami se projevuje především v oblasti rozpočtového hospodaření, kdy rektor odpovídá za rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé součásti univerzity. Tento proces musí být transparentní a spravedlivý, zohledňující jak potřeby jednotlivých fakult, tak strategické priority celé instituce. Rektor ČVUT také schvaluje studijní programy navrhované fakultami a dohlíží na dodržování akademických standardů napříč všemi součástmi univerzity.

Akademický senát ČVUT představuje nejvyšší samosprávný orgán univerzity a vztah rektora k tomuto tělesu je definován principy akademické demokracie. Senát volí rektora a zároveň kontroluje výkon jeho funkce, což vytváří systém vzájemných brzd a protivah. Rektor je povinen pravidelně informovat akademický senát o stavu univerzity, předkládat mu ke schválení klíčové dokumenty jako je dlouhodobý záměr, rozpočet či vnitřní předpisy.

Akademický senát ČVUT má právo vyjadřovat se k návrhům rektora a může je i zamítnout, což vyžaduje od rektora schopnost vyjednávání a hledání konsenzu. Rektor musí respektovat stanoviska senátu v záležitostech, kde má senát rozhodovací pravomoc, a zároveň musí aktivně spolupracovat se senátními komisemi při přípravě podkladů pro rozhodování. Tato interakce zajišťuje, že rozhodnutí rektora nejsou svévolná, ale jsou podložena širší akademickou diskusí a podporou.

V praxi to znamená, že rektor ČVUT nemůže jednat izolovaně od fakult ani od akademického senátu. Jeho autorita vychází nejen z formální pozice, ale především ze schopnosti budovat konsenzus mezi různými akademickými subjekty. Musí umět vybalancovat zájmy technických, stavebních, strojních a dalších fakult, které mají odlišné potřeby a priority. Zároveň musí čelit kritice a připomínkám ze strany akademického senátu, který reprezentuje hlas akademické obce.

Rektor také svolává zasedání akademického senátu a má právo účastnit se jednání senátů fakult, což mu umožňuje mít přehled o dění na všech úrovních univerzity. Tato přítomnost není pouze formální, ale slouží k budování důvěry a porozumění mezi centrální úrovní řízení a fakultní samosprávou. Efektivní rektor ČVUT využívá těchto příležitostí k prezentaci své vize a k získávání zpětné vazby od akademické komunity.

Vedení technické univerzity není pouze o správě institucí, ale o formování budoucnosti těch, kteří budou tvořit svět zítřka prostřednictvím vědy a inovací

Miroslav Trnka

Mezinárodní spolupráce a reprezentace univerzity rektorem

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze zastává klíčovou roli v oblasti mezinárodní spolupráce a reprezentace této prestižní technické univerzity na globální úrovni. Jeho pozice představuje nejen administrativní vedení instituce, ale především aktivní zapojení do budování a udržování vztahů s předními světovými univerzitami, výzkumnými centry a mezinárodními organizacemi zaměřenými na technické a přírodovědné obory.

V rámci své reprezentativní funkce se rektor ČVUT pravidelně účastní významných mezinárodních konferencí, fór a setkání rektorů předních technických univerzit. Tyto aktivity jsou zásadní pro posílení mezinárodní prestiže české technické univerzity a pro vytváření příležitostí k výměně zkušeností v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací. Rektor při těchto příležitostech prezentuje úspěchy ČVUT, jeho výzkumné projekty a pedagogické inovace, čímž přispívá k viditelnosti české vědy a techniky ve světě.

Mezinárodní spolupráce vedená rektorem zahrnuje navazování a rozvíjení partnerství s univerzitami v Evropě i mimo ni. Tyto partnerské vztahy umožňují studentům i akademickým pracovníkům ČVUT účastnit se výměnných programů, společných výzkumných projektů a získávat cenné zkušenosti v mezinárodním prostředí. Rektor aktivně podporuje mobilitu studentů a pedagogů, což je jedním z pilířů moderního vysokoškolského vzdělávání.

Důležitou součástí mezinárodní agendy rektora je také účast v mezinárodních sdruženích a organizacích technických univerzit. Členství v těchto organizacích poskytuje ČVUT platformu pro ovlivňování směřování evropského a světového technického vzdělávání, umožňuje podílet se na tvorbě standardů kvality a přispívat k řešení globálních výzev prostřednictvím vědy a technologií.

Rektor ČVUT se rovněž angažuje v jednáních o mezinárodních grantových programech a výzkumných iniciativách. Jeho role při vyjednávání a koordinaci těchto aktivit je nezastupitelná, neboť pomáhá zajišťovat finanční prostředky pro rozvoj univerzity a její výzkumné kapacity. Prostřednictvím těchto aktivit rektor přispívá k tomu, aby ČVUT zůstávalo konkurenceschopnou institucí v mezinárodním měřítku.

Reprezentace univerzity rektorem zahrnuje také diplomatickou dimenzi, kdy rektor jedná s velvyslanci, ministry a dalšími vysokými představiteli zahraničních států. Tyto kontakty jsou klíčové pro rozvoj bilaterální spolupráce v oblasti vědy a vzdělávání a pro vytváření podmínek pro společné projekty a programy. Rektor tak funguje jako most mezi českou akademickou sférou a mezinárodním prostředím.

V neposlední řadě rektor ČVUT aktivně podporuje internacionalizaci domácího prostředí univerzity tím, že vytváří podmínky pro přijímání zahraničních studentů a akademických pracovníků. Tato činnost obohacuje akademické prostředí ČVUT o mezinárodní perspektivu a přispívá k vytváření multikulturního prostředí, které je pro moderní technickou univerzitu nezbytné. Rektor tak prostřednictvím své mezinárodní činnosti buduje ČVUT jako otevřenou, globálně orientovanou instituci připravenou čelit výzvám jednadvacátého století.

Významné projekty a reformy současného vedení

Současné vedení Českého vysokého učení technického v Praze pod vedením rektora realizuje řadu zásadních projektů a reforem, které mají za cíl posílit postavení univerzity jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Modernizace studijních programů představuje jednu z klíčových priorit, přičemž důraz je kladen na propojení teoretických znalostí s praktickými dovednostmi, které absolventi potřebují v dynamicky se měnícím pracovním prostředí. Rektor ČVUT aktivně podporuje zavádění nových forem výuky, včetně hybridních modelů kombinujících prezenční a distanční formy studia, což umožňuje větší flexibilitu pro studenty i pedagogy.

Digitalizace univerzitního prostředí se stala nedílnou součástí transformace vysoké školy. Pod vedením rektora byla vytvořena komplexní strategie digitální transformace, která zahrnuje nejen modernizaci informačních systémů a infrastruktury, ale také rozvoj digitálních kompetencí všech členů akademické obce. Tento přístup reflektuje rostoucí význam technologií ve vzdělávání a výzkumu a připravuje studenty na požadavky moderní společnosti založené na znalostech a inovacích.

Internacionalizace představuje další významnou oblast, které současné vedení věnuje zvýšenou pozornost. Rektor ČVUT systematicky buduje partnerství s předními světovými univerzitami a výzkumnými institucemi, čímž vytváří příležitosti pro studenty i akademické pracovníky k mezinárodní spolupráci. Rozvoj anglicky vyučovaných studijních programů přitahuje talentované studenty z celého světa a přispívá k multikulturnímu prostředí na kampusech univerzity.

Podpora výzkumu a inovací tvoří páteř strategických priorit současného vedení. Rektor inicioval vytvoření specializovaných výzkumných center zaměřených na klíčové oblasti, jako jsou umělá inteligence, udržitelné technologie, kybernetická bezpečnost nebo pokročilé materiály. Tyto iniciativy nejenže posilují vědecký profil univerzity, ale také vytvářejí platformy pro spolupráci s průmyslovými partnery a přenos poznatků do praxe.

Infrastrukturní rozvoj univerzity představuje další významnou oblast pozornosti. Vedení ČVUT realizuje ambiciózní projekty modernizace a výstavby nových objektů, které mají zajistit špičkové podmínky pro výuku i výzkum. Renovace historických budov je citlivě kombinována s výstavbou moderních laboratoří a učeben vybavených nejnovějšími technologiemi. Zvláštní důraz je kladen na ekologickou udržitelnost těchto projektů a implementaci principů zelené architektury.

Reforma vnitřních procesů a správy univerzity směřuje k větší efektivitě a transparentnosti rozhodování. Rektor podporuje decentralizaci pravomocí a posilování autonomie jednotlivých fakult při současném zachování koordinace na úrovni celé univerzity. Zlepšení komunikace mezi vedením a akademickou obcí se stalo prioritou, přičemž jsou zaváděny nové platformy pro dialog a zpětnou vazbu od studentů i zaměstnanců.

Zvláštní pozornost je věnována podpoře studentů a zlepšování kvality studentského života. Současné vedení rozšiřuje stipendijní programy, rozvíjí poradenské služby a vytváří podmínky pro mimoškolní aktivity studentů. Investice do sportovních zařízení, kulturních prostor a studentských klubů přispívají k vytváření živé akademické komunity.