Daňové přiznání u DPP: Na co si dát pozor v roce 2025

Povinnost podat daňové přiznání při DPP

Povinnost podat daňové přiznání při práci na dohodu o provedení práce (DPP) závisí na několika klíčových faktorech. Základním kritériem je výše měsíčního příjmu, která nesmí přesáhnout 10 000 Kč, aby bylo možné uplatnit zjednodušený daňový režim. Pokud zaměstnanec pracující na DPP podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani (růžový formulář) a jeho příjem nepřesahuje zmíněný limit, zaměstnavatel za něj odvádí 15% srážkovou daň a zaměstnanec nemá povinnost podávat daňové přiznání.

V případě, že příjem z DPP v některém měsíci přesáhne hranici 10 000 Kč, situace se výrazně mění. Zaměstnavatel v takovém případě odvádí zálohovou daň a zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání. Stejná povinnost vzniká i v případě, kdy má pracovník více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů a součet jeho příjmů ze všech DPP přesáhne v kalendářním roce částku 30 000 Kč.

Další důležitou okolností je souběh různých druhů příjmů. Pokud osoba pracující na DPP má současně i jiné zdanitelné příjmy, například z hlavního pracovního poměru, podnikání nebo pronájmu, které v součtu přesáhnou 6 000 Kč za rok, vzniká povinnost podat daňové přiznání. To platí i v případě, že samotný příjem z DPP nepřekročil stanovený limit 10 000 Kč měsíčně.

Zaměstnanci pracující na DPP by měli věnovat pozornost i možnosti uplatnění daňových slev a zvýhodnění. Pokud chtějí využít slevu na poplatníka, slevu na studenta nebo daňové zvýhodnění na děti, musí podat daňové přiznání i v případě, že jejich příjem nepřekročil stanovené limity. Toto je zvláště výhodné pro studenty a osoby s nízkými příjmy, které mohou díky uplatnění slev získat část odvedené daně zpět.

V praxi je důležité sledovat nejen výši měsíčního příjmu, ale i celkový roční příjem ze všech DPP. Zaměstnanec by si měl vést přehled o všech svých příjmech a případně konzultovat svou situaci s daňovým poradcem, zejména pokud kombinuje více pracovních poměrů nebo má další druhy příjmů. Nedodržení povinnosti podat daňové přiznání může vést k sankcím ze strany finančního úřadu.

Pro správné podání daňového přiznání je nezbytné shromáždit všechny potřebné doklady, především potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů. Termín pro podání daňového přiznání je standardně do 1. dubna následujícího roku, v případě elektronického podání se lhůta prodlužuje o jeden měsíc. Při využití služeb daňového poradce je možné termín prodloužit až do 1. července.

Limit 10000 Kč měsíčně a srážková daň

U dohody o provedení práce je klíčovou hranicí částka 10 000 Kč měsíčně. Tato suma představuje důležitý mezník pro způsob zdanění příjmu. Pokud měsíční výdělek z DPP nepřesáhne 10 000 Kč a zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, odvádí se z příjmu pouze 15% srážková daň. V tomto případě není nutné odvádět zdravotní ani sociální pojištění, což je významná výhoda oproti klasickému pracovnímu poměru.

Při překročení limitu 10 000 Kč za měsíc se situace výrazně mění. Zaměstnavatel musí odvést sociální a zdravotní pojištění a příjem je zdaněn zálohovou daní. To znamená, že se příjem automaticky započítává do ročního daňového přiznání. Mnoho pracujících si neuvědomuje, že pokud mají více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, posuzuje se každá dohoda samostatně. To znamená, že můžete mít teoreticky několik DPP, každou do 10 000 Kč, a stále budete platit pouze srážkovou daň.

Srážková daň má své specifické vlastnosti. Je-li příjem zdaněn srážkovou daní, považuje se daňová povinnost za splněnou a není nutné tento příjem uvádět v daňovém přiznání. Nicméně existuje možnost zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání dobrovolně, což může být výhodné zejména pro osoby s nízkými celkovými ročními příjmy nebo pro ty, kteří chtějí uplatnit daňové slevy a odpočty.

Pro správné posouzení daňové povinnosti je důležité sledovat výši příjmu v jednotlivých měsících, nikoliv průměrnou měsíční částku za celý rok. Překročení limitu i v jediném měsíci znamená povinnost odvodu pojistného a změnu typu daně na zálohovou. Zaměstnavatel musí tyto změny správně zohlednit v měsíční mzdové evidenci a zajistit odpovídající odvody.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnanci strategicky plánují své pracovní aktivity tak, aby nepřekročili měsíční limit 10 000 Kč. Toto může být efektivní způsob optimalizace příjmů, ale je třeba mít na paměti, že takové jednání nesmí být účelové a v rozporu s pracovněprávními předpisy. Zaměstnavatelé by měli pečlivě sledovat výši odměn a včas informovat zaměstnance o případném překročení limitu.

Správné nastavení výše odměny z DPP má významný vliv na čistý příjem pracovníka. Při plánování práce na DPP je proto důležité zvážit všechny aspekty včetně možnosti překročení limitu a jeho dopadu na celkovou výši odvodů. V některých případech může být výhodnější rozložit práci do více měsíců tak, aby nebyl překročen limit 10 000 Kč, v jiných situacích může být naopak výhodnější limit překročit a využít možnosti uplatnění daňových slev v ročním zúčtování.

Překročení limitu a zálohová daň 15%

Při práci na dohodu o provedení práce je důležité sledovat měsíční limit příjmu, který činí 10 000 Kč. Pokud zaměstnanec tento limit překročí, vzniká mu povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. V případě překročení limitu 10 000 Kč za měsíc se automaticky uplatňuje zálohová daň ve výši 15%, a to z celé částky, nikoliv pouze z části přesahující limit.

Zaměstnavatel je v takovém případě povinen odvádět pojistné za zaměstnance i za sebe. Pro zaměstnance to znamená, že z jeho hrubé mzdy bude odvedeno 6,5% na sociální pojištění a 4,5% na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel pak odvádí 24,8% na sociální pojištění a 9% na zdravotní pojištění. Tyto odvody se počítají z celé částky hrubé mzdy v měsíci, kdy došlo k překročení limitu.

V praxi to znamená, že pokud například zaměstnanec vydělá v jednom měsíci 12 000 Kč, bude mu stržena zálohová daň 15% z celých 12 000 Kč, nikoliv pouze z částky přesahující limit 10 000 Kč. Navíc musí počítat s odvody na sociální a zdravotní pojištění. Tato situace může významně ovlivnit čistý příjem zaměstnance, proto je důležité s tímto aspektem počítat již při sjednávání odměny.

Pro účely daňového přiznání je podstatné, že příjmy zdaněné zálohovou daní se musí uvést v daňovém přiznání vždy. Zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech, které slouží jako podklad pro vyplnění daňového přiznání. V tomto potvrzení jsou uvedeny veškeré příjmy, které byly zdaněny zálohovou daní, včetně odvedených záloh na daň a pojistného.

Pokud zaměstnanec pracuje na DPP u více zaměstnavatelů současně, sleduje se limit 10 000 Kč u každého zaměstnavatele zvlášť. To znamená, že může mít například tři DPP, každou s příjmem 9 900 Kč, a stále nebude muset odvádět pojistné. Nicméně je třeba mít na paměti, že součet všech příjmů z DPP se uvádí v daňovém přiznání a může ovlivnit celkovou daňovou povinnost.

V případě, že zaměstnanec podepsal prohlášení k dani (růžový formulář), může uplatňovat slevy na dani a daňová zvýhodnění již při výpočtu měsíční zálohy na daň. Pokud prohlášení nepodepsal, zaměstnavatel odvede 15% zálohovou daň bez uplatnění slev. Tyto slevy pak může zaměstnanec uplatnit až při podání daňového přiznání. Je proto výhodné zvážit podepsání prohlášení k dani, pokud zaměstnanec předpokládá překročení limitu 10 000 Kč.

Důležité je také vědět, že překročení limitu v jednom měsíci neznamená automaticky povinnost odvádět pojistné i v dalších měsících. Každý měsíc se posuzuje samostatně a pokud příjem v následujícím měsíci nepřekročí 10 000 Kč, pojistné se neodvádí.

Termíny podání daňového přiznání pro DPP

Daňové přiznání pro příjmy z dohody o provedení práce je nutné podat v zákonem stanovených termínech, které se odvíjí od různých okolností. Základní termín pro podání daňového přiznání je 1. dubna následujícího roku po roce, ve kterém byly příjmy získány. Pokud tento den připadne na víkend nebo státní svátek, posouvá se termín na následující pracovní den. Pro osoby pracující na DPP je důležité vědět, že povinnost podat daňové přiznání vzniká v případě, kdy jejich roční příjem přesáhne 50 000 Kč, nebo pokud měli v daném roce více zaměstnavatelů současně.

V případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se lhůta pro podání až do 1. července. Tuto skutečnost je však nutné oznámit finančnímu úřadu do původního termínu podání, tedy do 1. dubna. Plná moc udělená daňovému poradci musí být doručena příslušnému finančnímu úřadu před uplynutím standardní tříměsíční lhůty.

Pro pracovníky na DPP existuje také možnost požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Finanční úřad může na základě žádosti prodloužit termín až o tři měsíce. Ve výjimečných případech, zejména pokud součástí příjmů jsou i příjmy zdaněné v zahraničí, může být lhůta prodloužena až o deset měsíců.

Je třeba mít na paměti, že nedodržení termínu pro podání daňového přiznání může vést k sankčním postihům. Pokuta za pozdní podání začíná na 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, minimálně však 500 Kč a maximálně 5 % stanovené daně. Pokud je daňové přiznání podáno se zpožděním delším než pět pracovních dnů, minimální pokuta činí 1 000 Kč.

Pro osoby pracující na DPP je také důležité vědět, že pokud jejich měsíční odměna nepřesáhne 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele, není třeba odvádět sociální a zdravotní pojištění. Tato hranice se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně. Nicméně pro účely daňového přiznání se sčítají veškeré příjmy ze všech dohod o provedení práce za celý kalendářní rok.

V případě elektronického podání daňového přiznání se termín automaticky prodlužuje o jeden měsíc. Elektronické podání je povinné pro osoby, které mají zpřístupněnou datovou schránku, nebo jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pro ostatní osoby pracující na DPP je elektronické podání dobrovolné, ale vzhledem k měsíčnímu prodloužení termínu může být výhodné.

Je také důležité zmínit, že pokud osoba pracující na DPP dosáhne v součtu příjmů hranice pro solidární zvýšení daně, musí tuto skutečnost zohlednit v daňovém přiznání. V takovém případě je doporučeno konzultovat situaci s daňovým poradcem, který může pomoci s optimalizací daňové povinnosti a zajistit správné vyplnění všech příloh daňového přiznání.

Potřebné doklady k daňovému přiznání DPP

Pro správné podání daňového přiznání při práci na dohodu o provedení práce je nezbytné shromáždit všechny potřebné dokumenty. Základním dokumentem je potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, které vám poskytne zaměstnavatel. Toto potvrzení obsahuje informace o výši vašich příjmů a případně odvedené zálohy na daň. Zaměstnavatel má povinnost vystavit tento doklad do 15. února následujícího roku.

V případě, že jste v daném roce pracovali pro více zaměstnavatelů na DPP, potřebujete potvrzení o příjmech od každého z nich. Je důležité nezapomenout na žádný příjem, protože jejich součet může ovlivnit vaši daňovou povinnost. Pokud váš měsíční příjem z DPP přesáhl 10 000 Kč, zaměstnavatel vám také poskytne doklad o sražených zálohách na sociální a zdravotní pojištění.

K daňovému přiznání budete také potřebovat doklady prokazující nárok na slevy na dani. Mezi nejčastější patří potvrzení o studiu pro uplatnění slevy na studenta, které musí být platné pro dané zdaňovací období. Pro uplatnění základní slevy na poplatníka není potřeba dokládat žádné speciální potvrzení, tato sleva náleží automaticky všem.

Jestliže chcete uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, musíte doložit jejich rodné listy a potvrzení od druhého z rodičů, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na stejné děti. V případě, že děti studují, je nutné doložit také potvrzení o jejich studiu. Pro samoživitele je důležité mít k dispozici dokumenty potvrzující jejich status.

Při práci na DPP je také vhodné uchovávat všechny podepsané dohody o provedení práce, které obsahují důležité informace o sjednaných podmínkách práce a odměně. Tyto dokumenty mohou být užitečné při případné kontrole ze strany finančního úřadu.

Pokud jste během roku měli i jiné příjmy, například z podnikání nebo pronájmu, je nutné shromáždit doklady i k těmto příjmům. Pro příjmy z podnikání to znamená kompletní daňovou evidenci nebo účetnictví, včetně všech faktur a dokladů o výdajích.

V případě, že uplatňujete odpočty od základu daně, jako jsou úroky z hypotečního úvěru, životní pojištění nebo penzijní připojištění, musíte mít k dispozici potvrzení od příslušných institucí o zaplacených částkách. Tyto dokumenty vám finanční instituce zpravidla zasílají automaticky na začátku roku.

Pro osoby pracující na DPP je také důležité uchovávat výplatní pásky nebo jiné doklady o vyplacených odměnách, které mohou sloužit jako doplňující dokumentace k potvrzení o zdanitelných příjmech. Všechny dokumenty je doporučeno uchovávat minimálně po dobu tří let, což je standardní lhůta pro případnou daňovou kontrolu.

Slevy na dani při DPP

Při práci na dohodu o provedení práce (DPP) máte nárok na různé slevy na dani, které mohou výrazně snížit vaši daňovou povinnost. Základní slevou, kterou může uplatnit každý poplatník, je sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně. Tuto slevu můžete využít i v případě, že pracujete na DPP pouze část roku. Důležité je podepsat u zaměstnavatele prohlášení poplatníka daně z příjmů, tzv. růžový formulář.

Pokud současně studujete, máte nárok na slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně. Tuto slevu lze uplatnit do věku 26 let, v případě doktorského studia až do 28 let. Pro uznání slevy je nutné doložit potvrzení o studiu. Slevu na studenta můžete kombinovat s dalšími slevami, což může vést k významné úspoře na daních.

Rodiče mohou uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, které s nimi žijí ve společné domácnosti. Na první dítě činí sleva 15 204 Kč ročně, na druhé dítě 22 320 Kč ročně a na třetí a každé další dítě 27 840 Kč ročně. V případě, že dítě je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek. Daňové zvýhodnění na děti může vést i k vzniku daňového bonusu, pokud je vypočtená daň nižší než nárok na daňové zvýhodnění.

Další významnou úlevou je sleva na manžela či manželku ve výši 24 840 Kč ročně, pokud jejich vlastní příjmy nepřesáhnou za zdaňovací období 68 000 Kč. Do těchto příjmů se nezapočítávají dávky státní sociální podpory, rodičovský příspěvek či příspěvek na péči. V případě, že je manžel či manželka držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka slevy na dvojnásobek.

Držitelé průkazu ZTP/P mohou uplatnit slevu na invaliditu. Základní sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně činí 2 520 Kč ročně, rozšířená sleva na invaliditu třetího stupně je 5 040 Kč ročně. Držitelé průkazu ZTP/P mají navíc nárok na slevu ve výši 16 140 Kč ročně.

Pro uplatnění slev je nezbytné splnit všechny zákonné podmínky a mít k dispozici příslušné doklady. U DPP je důležité sledovat limit 10 000 Kč měsíčně, při jehož překročení vzniká povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Pokud pracujete u více zaměstnavatelů současně, je třeba zvážit, u kterého z nich prohlášení poplatníka podepíšete, protože ho lze uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele ve stejném období. Slevy na dani lze uplatnit i zpětně v rámci daňového přiznání, které je nutné podat do začátku dubna následujícího roku.

Souběh více DPP u různých zaměstnavatelů

Při práci na dohodu o provedení práce u více zaměstnavatelů současně je třeba věnovat zvýšenou pozornost daňovým povinnostem. Každá DPP je posuzována samostatně, což znamená, že příjem do 10 000 Kč měsíčně u každého zaměstnavatele může být zdaněn srážkovou daní. Pokud však u některého ze zaměstnavatelů překročíte tento limit, příjem bude podléhat zálohové dani a bude nutné podat daňové přiznání.

V případě souběhu více DPP je důležité sledovat celkový součet všech příjmů. I když jednotlivé příjmy nepřekročí limit 10 000 Kč, součet všech příjmů může ovlivnit vaši povinnost podat daňové přiznání. Zejména pokud celkový roční příjem přesáhne 15 000 Kč nebo máte příjmy z více zdrojů, vzniká povinnost podat daňové přiznání.

Zaměstnavatelé nemají přehled o vašich dalších pracovních poměrech na DPP, proto je zodpovědnost za správné zdanění na vaší straně. Je nezbytné vést si přesnou evidenci všech příjmů z DPP a jejich způsobu zdanění. Pokud máte příjmy zdaněné srážkovou daní, můžete je do daňového přiznání zahrnout dobrovolně, což může být výhodné v případě, že chcete uplatnit slevy na dani nebo daňová zvýhodnění.

Při souběhu více DPP je třeba také sledovat limit pro účast na zdravotním a sociálním pojištění. Pokud u jednoho zaměstnavatele překročíte příjem 10 000 Kč měsíčně, vzniká povinnost odvodu pojistného. Tato skutečnost může významně ovlivnit výši čistého příjmu a je nutné s ní počítat při finančním plánování.

Pro správné vyplnění daňového přiznání budete potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů. Tato potvrzení jsou zaměstnavatelé povinni vystavit do konce února následujícího roku. V případě příjmů zdaněných srážkovou daní je důležité získat potvrzení o sražené dani, pokud se rozhodnete tyto příjmy do daňového přiznání zahrnout.

Při práci na více DPP je také vhodné zvážit podepsání prohlášení poplatníka k dani. To lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele ve stejném období, proto je strategické zvolit toho, u kterého máte nejvyšší příjem. Podepsané prohlášení umožňuje uplatnit měsíční slevy na dani přímo při výpočtu mzdy, což může znamenat vyšší čistý měsíční příjem.

V neposlední řadě je důležité pamatovat na termín pro podání daňového přiznání, který je standardně do 1. dubna následujícího roku, případně do 1. července, pokud využíváte služeb daňového poradce. Pozdní podání daňového přiznání může vést k sankcím ze strany finančního úřadu, proto je důležité všechny povinnosti plnit včas a řádně.

Vyplnění formuláře daňového přiznání pro DPP

Při vyplňování daňového přiznání pro příjmy z dohody o provedení práce je důležité postupovat systematicky a pečlivě. Základním předpokladem pro nutnost podat daňové přiznání je překročení hranice příjmu 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, nebo pokud máte příjmy od více zaměstnavatelů současně. V takovém případě musíte zahrnout veškeré příjmy do ročního daňového přiznání.

Do formuláře daňového přiznání nejprve vyplníte své osobní údaje v záhlaví, včetně rodného čísla a adresy trvalého bydliště. V první části přiznání uvedete všechny příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů, kam spadají i příjmy z DPP. Tyto informace najdete na potvrzení o zdanitelných příjmech, které vám musí zaměstnavatel vystavit do konce února následujícího roku. Důležité je správně přenést částky z potvrzení do příslušných řádků daňového přiznání.

V případě, že jste měli v daném roce více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, musíte sečíst všechny příjmy a uvést je do jednoho součtu. Nezapomeňte také na případné další příjmy, které jste v daném roce měli, například z podnikání nebo pronájmu. Ty se uvádějí v příslušných přílohách daňového přiznání.

Při vyplňování je třeba věnovat pozornost možnosti uplatnění slev na dani. Základní slevu na poplatníka může uplatnit každý, její roční výše činí 30 840 Kč. Pokud máte děti, můžete si uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pro uplatnění těchto slev je nutné doložit příslušné dokumenty, například potvrzení o studiu dětí nebo rodné listy.

V případě, že jste během roku platili zálohy na daň, uvedete jejich součet do příslušného řádku. Tyto informace najdete opět na potvrzení od zaměstnavatele. Systém pak automaticky vypočítá, zda vám vznikl přeplatek nebo nedoplatek na dani. Pokud jste podepsali prohlášení poplatníka a zaměstnavatel vám měsíčně uplatňoval slevy na dani, bude tato skutečnost zohledněna v potvrzení o zdanitelných příjmech.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy příjem z DPP přesáhl v jednotlivých měsících 10 000 Kč. V těchto měsících vzniká povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění, což se projeví i ve výpočtu daňového základu. Tyto odvody lze pak částečně zohlednit při výpočtu daňové povinnosti.

Po vyplnění všech relevantních údajů je nutné zkontrolovat správnost matematických operací a úplnost všech příloh. Daňové přiznání můžete podat osobně na finančním úřadě, poslat poštou nebo využít elektronické podání přes datovou schránku či portál Moje daně. Termín pro podání daňového přiznání je standardně do 1. dubna následujícího roku, v případě elektronického podání se lhůta prodlužuje o jeden měsíc.

Daňové přiznání je jako zrcadlo naší finanční zodpovědnosti, i když pracujeme jen na dohodu, musíme se v něm vidět čistě a jasně

Radmila Svobodová

Sociální a zdravotní pojištění při DPP

Při práci na dohodu o provedení práce je oblast sociálního a zdravotního pojištění poměrně specifická a řídí se několika důležitými pravidly. Základním kritériem pro odvody pojistného je výše měsíční odměny, přičemž klíčovou hranicí je částka 10 000 Kč. Pokud měsíční příjem z DPP nepřesáhne tento limit, zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.

V případě, že měsíční odměna překročí hranici 10 000 Kč, vzniká povinnost odvádět pojistné v plné výši. Zaměstnavatel musí odvést 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění z hrubé mzdy. Zaměstnanec pak odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Tato situace má významný dopad na čistý příjem pracovníka, protože se z hrubé mzdy odečítají tyto zákonné odvody.

Je důležité si uvědomit, že při souběhu více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů se příjmy pro účely odvodů pojistného posuzují samostatně. To znamená, že pokud má pracovník například dvě DPP, každou na 9 000 Kč měsíčně, pojistné se neodvádí ani z jedné z nich, přestože celkový měsíční příjem činí 18 000 Kč. Toto pravidlo však neplatí pro více DPP u stejného zaměstnavatele, kde se příjmy pro účely pojistného sčítají.

Pro účely daňového přiznání je podstatné, že neodvádění pojistného při příjmu do 10 000 Kč měsíčně nemá vliv na povinnost zdanění příjmu. Příjem z DPP podléhá dani z příjmů fyzických osob bez ohledu na výši odměny. Zaměstnanec si však nemůže uplatnit slevy na pojistném jako odpočitatelnou položku, pokud pojistné nebylo odvedeno.

V kontextu ročního zúčtování daně je třeba pamatovat na to, že období, kdy příjem z DPP přesáhl 10 000 Kč měsíčně a bylo odváděno pojistné, se započítává do doby důchodového pojištění. Toto může být významné pro budoucí nárok na starobní důchod. Naopak měsíce, kdy příjem nepřesáhl limit a pojistné se neodvádělo, se do důchodového pojištění nezapočítávají.

Specifickou situací je souběh DPP s jiným pracovním poměrem nebo samostatnou výdělečnou činností. V takovém případě může být výhodné, že při příjmu z DPP do 10 000 Kč měsíčně nevzniká povinnost odvádět pojistné, což snižuje celkovou odvodovou zátěž. Je však nutné zajistit, aby byl pracovník pojištěn z jiného titulu, například ze zaměstnání nebo jako OSVČ, případně aby byl státním pojištěncem.

Pro správné vyplnění daňového přiznání je nezbytné mít k dispozici všechny relevantní doklady, včetně potvrzení o zdanitelných příjmech a případně odvedeném pojistném. Zaměstnavatel má povinnost tyto dokumenty zaměstnanci vystavit do konce února následujícího roku.

Daňové zvýhodnění na děti při DPP

Při práci na dohodu o provedení práce (DPP) je možné uplatnit daňové zvýhodnění na děti, ale je třeba splnit několik důležitých podmínek. Základním předpokladem je podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (růžový formulář) u zaměstnavatele. Toto prohlášení lze mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele současně.

Pokud pracujete na DPP a váš měsíční příjem přesahuje 10 000 Kč, zaměstnavatel vám automaticky strhává 15% zálohu na daň z příjmů. V případě, že máte podepsané prohlášení k dani, můžete si uplatnit nejen základní slevu na poplatníka, ale také daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s vámi ve společné domácnosti. Pro rok 2025 činí daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 Kč ročně, na druhé dítě 22 320 Kč ročně a na třetí a každé další dítě 27 840 Kč ročně.

Při práci na DPP s příjmem do 10 000 Kč měsíčně se daň sráží srážkou a běžně již nelze s touto daní dále pracovat. Existuje však možnost zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání, pokud chcete uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Je nutné požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách, které následně použijete při vyplňování daňového přiznání.

Pro uplatnění daňového zvýhodnění musíte doložit, že s vámi dítě žije ve společné domácnosti. To lze prokázat například rodným listem dítěte a čestným prohlášením o společné domácnosti. U dětí starších než 18 let je nutné doložit potvrzení o studiu nebo učňovské přípravě. Daňové zvýhodnění lze uplatnit maximálně do věku 26 let dítěte, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání.

V případě, že pracujete na více DPP současně, je důležité správně koordinovat uplatňování daňových slev a zvýhodnění. Daňové zvýhodnění na děti můžete uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele, kde máte podepsané prohlášení k dani. Pokud vaše celkové roční příjmy nejsou dostatečně vysoké, může se stát, že nevyčerpáte celou výši daňového zvýhodnění měsíčně. V takovém případě můžete požádat o roční zúčtování daně nebo podat daňové přiznání, kde můžete nárokovat daňový bonus.

Je také důležité zmínit, že pro získání daňového bonusu musíte mít v daném roce příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pokud této hranice nedosáhnete, nemůžete si nárokovat výplatu daňového bonusu, i když máte nárok na daňové zvýhodnění. V takovém případě můžete daňové zvýhodnění využít pouze do výše vypočtené daňové povinnosti.